Podle čeho jsem se dřív dala dokonale poznat? Podle volného trička a mikiny. K tomu samozřejmě tenisky, a šla jsem. Když jsem míjela holky mého věku, klapotající v upnutých šatech kolem mě, jen jsem nevěřícně kroutila hlavou. A dneska?
Nikdy jsem nikam pořádně nezapadla. Asi proto, že v jednom kuse měním názory a nikdy se nemůžu pořádně rozhodnout. Jsem samotářský typ, s nikým si nerozumím. No, spíš nikdo nerozumí mně. Bývala jsem hrozný optimista, ale teď se každé ráno budím plná depresí a pokud celý den zůstanu zalezlá doma, deprese mi zůstane do večera. Asi jako jediná bloggerka na planetě nesleduju youtuberky- např. Acaciu, nemám ráda Harryho Pottera a neumím udělat jediný normální design, jelikož moje hlava asi tak před rokem přišla o veškeré nápady. Místo youtuberek jsem neustále ponořená do seriálu Naruto. Kdo nemiluje Itachiho, nemůže sledovat Naruta. Kéž by tak existoval i v reálu. Miluju tumblr, weheartit a blog. Víc nic na internetu nepotřebuju. Celkově jsem zvláštní člověk a popravdě chápu lidi, co mě nechápou.