
Tak že by konečně moje modlitby byly vyslyšeny? Kéžby. Ta zima už mi pěkne leze krkem, a je mi jasné, že nejsem jediná. Když mi nedávno mamča oznámila, že slyšela v televizi, že už konečně bude teplo, mále jsem probourala strop, jak jsem skákala radostí. Okej, teď přeháním (jako vždy), ale neměla jsem k tomu skákání daleko. Zimu nemám ráda proto, že je pořád jen zataženo, mlha a já z toho mám klaustrofobii. Připadá mi to, jako by celá planeta byla přikytá nějakou peřinou. Mimochodem, jsem naprosto normální. :D
Dneska už to ale bylo fajn. Šli jsme s klukama ze školy, já jsem si pěkně vykračovala jen v mikině, budnu přes rameno a ještě mi bylo vedro. Ale prý se má zase na konci dubna ochladit -_- Tak doufám, že je to jen kec.

Bože, asi mi pukne hlava. Nesnáším svoje migrény. Pořád jen motání a třeštění hlavy. Už mi to leze krkem. V poslední době se mým nejlepším kamarádem stal paralen. Snažím se ho sice neužívat pravidelně, ale občas se to bez něj nedá vydržet. Ach ta moje krční páteř. Jsou s ní strašné problémy.
Ale už dost keců. Obšťastním vás zase zítra, nebojte.
Zdárek. :D


Taky nesnáším zimu.. jsem pořád nemocná a všichni ve škole maj blbý kecy, že jsem nemocná :D