
Nemám ráda, když si někdo přede mnou hraje na chudinku. Dělá, že nikoho nemá, na facebooku sdílí depresivní obrázky a píše k tomu popisky typu "Bolest mění lidi.". Zrovna tohle byl konkrétní příklad, mé kamarádky. Pořád mě krmí kecama, jak ji žádný kluk nechce, jak je tlustá (přitom je normální postavy), jak má ten život těžkej.. Každý večer mi píše, jaké má deprese. Jenže ona nemá mít proč. Je obklopená haldou kamarádek, které ji obdivují. Závidí jí její popularitu (nejen mezi kluky). Samozřejmě, že ona si to užívá. Je ten typ, který vyžaduje něčí pozornost. Ehm, pozornost všech, nejen něčí. ani si nedokážete peředstavit, jak mě tímhle sere. Kdyby aspoň přestala říkat, jak ji nikdo nechce. Ne že bych jí záviděla její slávu, ale díky ní jsem na ni začla být alergická.








